Josef Vojtěch Florian
Josef Florian hrával na varhany v kostele ve Staré Říši a o prázdninách zastupoval svého bratra Metoděje u sv. Markéty v Praze na Břevnově.
Za války v roce 1943 byl nasazen na práci u firmy Vystrčil a syn v Telči, kde také bydlel. Po válce pokračoval ve vydávání Archů a knih až do padesátých let, kdy komunisté vydavatelství DD zrušili a zabavili sklad. Některé knihy se podařilo ukrýt.
Josef velmi rád maloval, hlavně myslivecké náměty a zhotovoval ze dřeva štítky pod lovecké trofeje. Myslivost ho zajímala od mládí. Byl členem Mysliveckého sdružení Nepomuky. Zálibu zdědil po předcích, kteří bývali zaměstnáni jako hajní v Nepomuku na panství knížete Collalta z Brtnice. Podivuhodně vymaloval stěny kaple a pokojů v domě Josefa Floriana, navrženého architektem Břetislavem Štormem.
Od roku 1972 Josef tiskl na ručním lisu vánoční a velikonoční pozdravy pro své přátele, zdobené perokresbami a ručně psané. Kromě svých vzpomínek zde líčí často nálady a krásy přírody, nechybí ani poznámky k současnému dění. Ručně napsal a kaligraficky vyzdobil několik knih.
Od roku 1957 do roku 1975 pracoval na poště. V roce 1947 byl zásluhou Karla Schwarzenberga jmenován maltézským rytířem. Celoživotně se zabýval děním v liturgii, prosazoval dodržování závěrů II. Vatikánského koncilu. Proti tzv. tradicionalistům hájil obsazení papežského stolce.
text Gabriel Florian
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|