Metoděj Florian
Metoděj Florian (*6.12.1904 +3.12.1987) měl své první linoryty, dřevoryty jako patnáctiletý ve sbornících Nova et vetera. Od roku 1935 byl varhaníkem u svaté Markéty v Praze na Břevnově a působil také jako korepetitor ve Venhodově Schole cantorum.
Vyřezával betlémy, v roce 1941 zhotovil betlém do kostela svaté Markéty na Břevnově v Praze. Ručně opisoval, ilustroval a vázal knihy. Sebral zbojnické písně, které doprovodil kresbami. Miroslav Venhoda je půjčil hudebnímu skladateli Bohuslavu Martinů. Toho kresby zaujaly natolik, že v roce 1957 složil Zbojnické písně. Metoděj opsal a ilustroval celkem 103 knihy.
Hudbě vyučoval Metoděje Otto Albert Tichý, když bydlel ve Staré Říši. Metoděj se zajímal o gregoriánský chorál, který provozoval u svaté Markéty. Sám skládal církevní hudbu a ordinária. U svaté Markéty působil jako varhaník a ředitel kůru patnáct let. Po zrušení kláštera - 1950 a zatčení břevnovského opata Anastáze Opaska, Metoděj se vrací do Staré Říše. V letech 1967 až 1975 byl varhaníkem v kostele svatého Jakuba v Jihlavě.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|